S kreditkou na Tour 2018: stejná mise, nová trasa

„Třetí rok už bude o ničem, furt to samý dokola – houpající se brašna pod zadkem, kreditka, stejný xichty, stejný panoramata... nic novýho.“ Tak jestli si tohle říkáte – a ne že by nás to v průběhu příprav dalšího ročníku nenapadlo taky – šeredně se pletete. My jsme tam letos hodili o dva těžší, dofoukli pláště na 120 psů, dotáhli pevně popruhy od podsedlovek a s nabitou kreditkou vám naservírujeme ještě větší porci autentických zážitků ze šílené cesty na kolech z Tábora do Francie.

Od nevidim do nevidim v práci, o pár kilo těžší, o dost míň najeto, ale o to větší odhodlání. „Bylo nás čtyři“ – zní to blbě, ale sedí to k názvu knížky, ke dvěma předchozím ročníkům a k současné situaci. Teď nás je pět, docela změna, i když se to nezdá. Pět individualit, každej pes jiná ves. Ke stabilní sestavě, kterou dosud tvořili Ondra, Filip, Tom a Petr se letos elegantně připojil Honza. Bylo to, jako když jdeš s partou na pivo a najednou tam sedí o jednoho víc a ani si nevšimneš, že k vám původně nepatřil – zapadnul jak chybějící dílek skládačky. A taky má pořádnej tah po rovině... jo a dodávku na odvoz z Francie. Jednoduše se nám všechno hodí do krámu. Podrobně si ho představíme v průběhu jednotlivých etap – ale jak ho znám, prozradí na sebe všechno sám.



Trasa je taky úplně nová. Během těch třinácti set kilometrů v lajně a na škarpě nemáme moc prostoru sledovat okolí, kochat se a fotit se s každou místní atrakcí. Takže bychom si pravděpodobně ani nevšimli, že jsme tu už někdy jeli, ale dvakrát na stejnou silnici nevstoupíš, nebo tak něco. Chtěli jsme se prostě porozhlédnout jinde, i když většinu času trávíme sledováním zadku toho před náma a myslíme na samý důležitý věci: „Hlavně abych si neškrtnul. Nesmíš se smotat o ten kus větve. Mám žízeň? Mám jim říct, že jedem už asi dvacet kiláků blbym směrem? Mám střídat, nebo se šetřit na špurta? Mám zařvat, ať zvolněj, nebo nasimulovat defekt? Narvu si do pusy celou tyčinku? Nádech, výdech, nádech…“ Takže pro změnu jedeme spíš jižněji, přes rakousko-italské Alpy. Na mapě to sice vypadá furt z kopce a po větru, ale nevyhnou se nám klikaté průsmyky, nějakej ten berg, krásné sjezdy, jezera a hlavně pizza, na tu se fakt těšíme. A prej na pivo. Cíl je někde pod L'Alpe d'Huez a vlastně i na vrcholu, kde chceme fandit jak o život, což znamená, že se tam nejdřív musíme vyhrabat. Po těch kilometrech, co máme v plánu, nám to asi bude jedno – kopec jako kopec.



Zkušenosti z předchozích dvou let se budou rozhodně hodit – základním kamenem výbavy je kreditka, o tom ani potom – Hello bank! nemyslí jenom na lidi, ale i na šílence, jako jsme my – karty jsme vzali rovnou dvě a hotovost asi nebude třeba. Ani druhou stěžejní část materiálního zázemí jsme nepodcenili – po loňských útrapách s rozpadlou brašnou jsme zabrouzdali do českých vod a vybrali nejodolnější model od Sport Arsenalu – uvidíme, jak obstojí v nelehké zkoušce. Zatim nevim, co všechno do něj narveme, ale když bude něco chybět, kreditka to jistí – to je prakticky motto naší akce a dalo by se říct, že by nám stačilo vyjet jako na nedělní švih s kámošema a nezbytnosti nakupovat po cestě. Zas takhle zhýčkaní ale nejsme.

A zlatý hřeb jsem si nechal na konec úvodního článku – máme dron, máme kameru, máme profi video-tým – ha, hustý! Pro vás určitě taky skvělá zpráva, protože naše znavený výrazy, lesklý lejtka a explozivně směšný příběhy budete sledovat v božím rozlišení a s oskarovým střihem od droneservices.cz. Možná nás neuvidíte jen na Facebooku a našem webu www.skreditkou.cz, ale nechte se překvapit. Kdyby vás náhodou napadlo, že nám to auto
s kameramany nějak ulehčí, nezapomeňte na takový to naše posvátný desatero – prostě jedeme bez podpory, kamera tam jakoby není, a jen kdyby šlo o život, což se doufám nestane, můžou zasáhnout do děje. Třeba podržet dveře na hotelu po 230 kilometrů dlouhé etapě, to by se nám asi dalo prominout, co?



Takže si pište to nejdůležitější – startujeme 7. 7. 2018 v Táboře, přesně v den slavnostního zahájení Tour de France 2018. Čeká nás 1300–1500 kilometrů dlouhá cesta přes rakousko-italské Alpy s cílem ve Francii, poblíž legendárního vrcholu L´Alpe d´Huez. 17. 7. snad stihneme první etapu Tour v Le Grand-Bornand a poté se budeme kolmo přesouvat po okolí tak, abychom si co nejvíce užili tu nezaměnitelnou atmosféru Staré dámy…#skreditkou


Překlad z cyklištiny do češtiny:
1) Hodit o dva těžší – dvěma rychlými pohyby řadicí páčky přeřadit o dva pastorky směrem k menšímu počtu zubů. Na jedno otočení pedálů kolo ujede delší vzdálenost a je tak možné rychleji akcelerovat a překvapit tak soupeře.
2) Dofouknout na 120 psů – rozuměj nafouknout pláště na 120 psi = cca
8 bar.
3) Nedělní švih s kámošema – pravidelná víkendová vyjížďka s přáteli s délkou 60–120 km.

Úroveň

  • Hello bank!
  • Odznak
  • Odznak

žádná odpověď

zatím nikdo neodpověděl, buďte první!

Odpovědět

    • :D
    • :?
    • :cool:
    • :S
    • :(
    • :@
    • :$
    • :8
    • :)
    • :P
    • ;)